Návrh zákona o účetnictví je obsáhlejší než stávající zákon (170 paragrafů oproti původním 40). Jeho struktura je také odlišná, první část je věnována účetnímu výkaznictví, jeho ověřování a zveřejňování a teprve další část zahrnuje samotné vedení účetnictví. Akcent je kladen na výsledek (účetní výkazy), nikoli prostředek (zaúčtování) – aby bylo možné snadné srovnání mezi účetními jednotkami. Mezi další důvody vedoucí k úpravě legislativy patří modernizace stávajících účetních pravidel nebo reflektování razantního rozvoje ICT, včetně digitalizace účetnictví a jeho procesů.V připravovaném zákoně se zavádí kategorie účetních jednotek veřejného sektoru, do které patří samosprávy, organizační složky státu, státní fondy a příspěvkové organizace. Způsob vykazování a popis některých účetních metod má být stanoven na úrovni vyhlášek. Zrušené by mělo být, pro vyjmenované účetní jednotky, vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, což by se mohlo dotknout některých příspěvkových organizací. Zavádí se také institut funkční měny, tj. možnost stanovit jinou než českou měnu (tzv. funkční měnu), a tím i možnost odvádět/vybírat daně v jiné než české měně.Pro účetní jednotky veřejného sektoru by měly zůstat zachované stávající prováděcí vyhlášky (č. 383/2009 Sb., č. 410/2009 Sb., č. 270/2010 Sb., č. 220/2013 Sb. a č. 312/2014 Sb.). České účetní standardy by naopak měly být zrušeny a jejich obsah by se měl stát součástí prováděcích právních předpisů.Co se týká samospráv, asi nejviditelnější změnou je návrh, že při vedení účetnictví účetními jednotkami veřejného sektoru se budou účetní dokumenty vyhotovovat už pouze v technické formě (záznamy, zápisy), a to s odloženou účinností od roku 2026. Znamenalo by to, vést účetnictví výhradně v elektronické podobě. Uvedené datum pravděpodobně nebylo zvoleno náhodně, nejpozději od roku 2026 se totiž musí začít vést pouze v elektronické podobě i spisová služba.
